ŘEKA

Tancující Venuše. Stádo lotosů

pase něžná duha na okraji bystřiny.

A vážky krouží pod mostem

nad řasami, chtivé Poezie.

Zbožňuji tvůj živý rytmus,

touhu vodního víru po záhubě.

Osamělé vlaštovky tě opět laskají

uprostřed erotických výskoků za rybami.

Tvůj život vydechuje vedrem a bylinkami.

Lekníny tam svobodně dýchají.

Dojímá tě růst osiky,

polibek srny, pláč dravce.

Dotkneš-li se duše moře,

přivolej mě dechem racka.

Navrátím se v tobě, přirozenější

než vodní duch v očích rusalky.